Sklolaminát je typ plastu vyztuženého vlákny, který jako výztuž používá skleněná vlákna. Je to pevný, lehký, univerzální materiál používaný v mnoha aplikacích — mimo jiné izolace, trupy lodí, automobilové díly a obvodové desky. Sklolaminát se vyrábí zahřátím skla do roztaveného stavu a následným protlačením drobnými otvory za vzniku tenkých vláken. Tato vlákna lze utkat do tkaniny nebo smíchat s pryskyřicí na kompozit.
Sklolaminát má oproti jiným materiálům skutečné výhody — je nemagnetický, nevodivý, průzračný pro elektromagnetické záření a za mnoha podmínek chemicky inertní. Má však i některé nevýhody — je méně tuhý a pevný než uhlíkové vlákno a je křehký, náchylný k praskání pod napětím.
Několik dalších faktů
Sklolaminát byl náhodně objeven v roce 1932 výzkumníkem ve společnosti Owens-Illinois, který namířil proud stlačeného vzduchu na proud roztaveného skla.
Sklolaminát se široce používá v odvětví kompozitů a dodává se v mnoha variantách, například jako plast vyztužený sklem (GRP), plast vyztužený skleněnými vlákny (GFRP) a epoxid vyztužený skleněnými vlákny (GFRE).
Sklolaminát lze recyklovat roztavením a přetvarováním na nové výrobky, nebo rozemletím na prášek pro použití jako plnivo či výztuž v jiných materiálech.